{"id":2148,"date":"2024-03-06T16:03:15","date_gmt":"2024-03-06T15:03:15","guid":{"rendered":"https:\/\/laboratorioautodidactico.com\/dva-svety-vnitrni-a-vnejsi\/"},"modified":"2024-04-23T22:10:12","modified_gmt":"2024-04-23T20:10:12","slug":"dva-svety-vnitrni-a-vnejsi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/laboratorioautodidactico.com\/cs\/dva-svety-vnitrni-a-vnejsi\/","title":{"rendered":"DVA SV\u011aTY, VNIT\u0158N\u00cd A VN\u011aJ\u0160\u00cd"},"content":{"rendered":"\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t
\n
\n
\n
\n

Autor: Esperanza Chac\u00f3n<\/p>\n

Prost\u0159ednictv\u00edm s\u00edt\u00ed jsem se spojila s jednou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kamar\u00e1dkou z Ekv\u00e1doru a vyu\u017eila jsem WiFi a zeptala se j\u00ed, jak se j\u00ed da\u0159\u00ed s d\u011btmi v nucen\u00e9m dom\u00e1c\u00edm v\u011bzen\u00ed. \u0158ekl mi, \u017ee se mu da\u0159\u00ed dob\u0159e a \u017ee v ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b vypozoroval n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 vyvol\u00e1vaj\u00ed pot\u0159ebu v\u011bd\u011bt, jak chr\u00e1nit prostor ka\u017ed\u00e9ho z \u010dlen\u016f v intimn\u00edm prostoru vztah\u016f, zvan\u00e9m rodina.<\/p>\n

Tuto obavu beru jako p\u0159ibli\u017enou, proto\u017ee kdy\u017e proch\u00e1z\u00edme zku\u0161enost\u00ed nucen\u00e9ho uv\u011bzn\u011bn\u00ed, a\u0165 chceme, nebo ne, „nar\u00e1\u017e\u00edme na sebe v soci\u00e1ln\u00edm prostoru a v individu\u00e1ln\u00edm prostoru, i kdy\u017e je to m\u016fj soukrom\u00fd metr \u010dtvere\u010dn\u00ed“. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee se zab\u00fdv\u00e1me d\u016fsledky ochrann\u00e9 membr\u00e1ny a vazeb v soci\u00e1ln\u00edch vztaz\u00edch.<\/p>\n

„Citov\u00e9 pouto je siln\u00e9 citov\u00e9 pouto, kter\u00e9 n\u00e1m pom\u00e1h\u00e1 cht\u00edt b\u00fdt s druh\u00fdm \u010dlov\u011bkem, pom\u00e1hat si, chr\u00e1nit se a hladit se. Je to jeden z nejpozitivn\u011bj\u0161\u00edch vztah\u016f, nejlid\u0161t\u011bj\u0161\u00ed a nejpe\u010dliv\u011bj\u0161\u00ed“.<\/p>\n

(Arthur Janov 2001:334)<\/p>\n

\u017divot d\u00e1v\u00e1 \u017een\u00e1m jako matk\u00e1m p\u0159\u00edle\u017eitost k p\u0159irozen\u00e9mu spojen\u00ed, kter\u00e9 je programem sav\u010d\u00edho druhu a nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161\u00ed evolu\u010dn\u00ed historie. P\u011bstovat tento vztah v praxi znamen\u00e1 m\u00edt s potomky srde\u010dn\u00fd vztah. P\u0159esto\u017ee matka a d\u00edt\u011b sd\u00edlej\u00ed v t\u011bhotenstv\u00ed stejnou membr\u00e1nu – d\u011blohu – jsou nez\u00e1visl\u00fdmi bytostmi; „plodov\u00fd vak“ je membr\u00e1na, kter\u00e1 chr\u00e1n\u00ed embryo zven\u010d\u00ed a obaluje ho zevnit\u0159, aby mohl pokra\u010dovat proces \u017eivota. T\u00edmto zp\u016fsobem je stanoveno, co je to: „uvnit\u0159 a vn\u011b“, co\u017e p\u0159i spole\u010dn\u00e9m sou\u017eit\u00ed umo\u017e\u0148uje vz\u00e1jemnou spolupr\u00e1ci. Nitrod\u011blo\u017en\u00ed prost\u0159ed\u00ed je pro plod prost\u0159ed\u00edm, v n\u011bm\u017e se vyv\u00edj\u00ed na z\u00e1klad\u011b podn\u011bt\u016f z okol\u00ed a informac\u00ed obsa\u017een\u00fdch v jeho DNA, jejich\u017e \u00fa\u010delem je aktivovat jeho potenci\u00e1l pro p\u0159e\u017eit\u00ed a seberealizaci.<\/p>\n

V\u00fdzkum doktor\u016f Thomase Vernyho a J. Kellyho The Secret Life of the Unborn Child (Tajn\u00fd \u017eivot nenarozen\u00e9ho d\u00edt\u011bte) potvrzuje, \u017ee: „siln\u00e1 intrauterinn\u00ed vazba je z\u00e1kladn\u00ed ochranou d\u00edt\u011bte p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edmi a nejistotami vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta a jak jsme vid\u011bli, neomezuje se pouze na obdob\u00ed d\u011blohy (…) Tato vazba do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry ur\u010duje i budoucnost vztahu mezi matkou a d\u00edt\u011btem“ (1988:76).<\/p>\n

D\u00edt\u011b pak vn\u00edm\u00e1 podn\u011bty z okol\u00ed, kter\u00e9 projdou prvn\u00edm filtrem, mate\u0159skou membr\u00e1nou. V tomto obdob\u00ed je spojovac\u00edm \u010dl\u00e1nkem, ochranou, v\u00fd\u017eivou a p\u0159isp\u00edv\u00e1 k jeho v\u00fdvoji; proto se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00edm d\u00edt\u011bte je jeho matka.<\/p>\n

\n
\n
\n
\n

Jak\u00e1 je tedy funkce membr\u00e1ny? Z\u00e1kladem anal\u00fdzy je bu\u0148ka, nejjednodu\u0161\u0161\u00ed projev \u017eivota, kter\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 z j\u00e1dra, cytoplazmy a plazmatick\u00e9 membr\u00e1ny – polopropustn\u00e9, pr\u016fsvitn\u00e9, dynamick\u00e9 a tekut\u00e9. Funkc\u00ed bun\u011b\u010dn\u00e9 membr\u00e1ny je umo\u017enit organismu vylou\u010dit to, co nepot\u0159ebuje, a vpustit zven\u010d\u00ed to, co pot\u0159ebuje, a p\u0159e\u017eit\u00ed ka\u017ed\u00e9 bu\u0148ky z\u00e1vis\u00ed na t\u00e9to interakci, „kter\u00e1 je 6 a\u017e 10 nanometr\u016f siln\u00e1 a umo\u017e\u0148uje zachovat rozd\u00edly mezi vnit\u0159kem a vn\u011bj\u0161kem bu\u0148ky „1.<\/p>\n

Kdy\u017e se d\u00edt\u011b narod\u00ed, m\u00e1 l\u00e1sku maminky a tat\u00ednka, kte\u0159\u00ed jsou mu fantastickou a nepostradatelnou citovou oporou. Nav\u00edc kontakt k\u016f\u017ee na k\u016f\u017ei – jednotliv\u00e9 membr\u00e1ny – prost\u0159ednictv\u00edm hlazen\u00ed poskytuje bezpe\u010d\u00ed. Kdy\u017e matka instinktivn\u011b p\u0159ilo\u017e\u00ed d\u00edt\u011b k srdci, syn nebo dcera tyto zvuky rozpozn\u00e1, proto\u017ee je u\u017e sly\u0161el uvnit\u0159, a potvrd\u00ed si, \u017ee je st\u00e1le s n\u00ed. Stejn\u011b tak, kdy\u017e dosp\u011bl\u00ed p\u0159evezmou odpov\u011bdnost za p\u00e9\u010di o n\u011b, pln\u00ed p\u0159irozen\u00fdm zp\u016fsobem funkci membr\u00e1ny, proto\u017ee jsou to oni, kdo p\u0159ipravuj\u00ed d\u016fm – hn\u00edzdo – k ochran\u011b celistvosti v\u0161ech, tak\u017ee analogicky rodina p\u0159edstavuje „vn\u011bj\u0161\u00ed d\u011blohu“.<\/p>\n

Abychom se p\u0159ibl\u00ed\u017eili komplexn\u00ed odpov\u011bdi, je d\u016fle\u017eit\u00e9 vz\u00edt v \u00favahu, \u010deho si v\u00e1\u017e\u00edme? D\u016fraz je kladen na to, co je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pro vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt: autentick\u00e9 pot\u0159eby, citliv\u00e1 obdob\u00ed, v\u00fdvojov\u00e9 f\u00e1ze a rytmy; tyto prvky tvo\u0159\u00ed jejich \u017eivotn\u00ed pl\u00e1n a jsou dopln\u011bny vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btem – chaosem. Proto, aby d\u011bti mohly b\u00fdt doprov\u00e1zeny s l\u00e1skou a respektem, mus\u00ed b\u00fdt nab\u00edzen\u00fd fyzick\u00fd prostor.<\/p>\n

\n
\n
\n
\n

obsahuje dv\u011b charakteristiky: \u017ee je „p\u0159ipraven\u00e1 a z\u00e1rove\u0148 uvoln\u011bn\u00e1“; ta v z\u00e1sad\u011b z\u00e1vis\u00ed na p\u0159\u00edstupu doprov\u00e1zej\u00edc\u00edch dosp\u011bl\u00fdch.<\/p>\n

Je zn\u00e1mo, \u017ee ka\u017ed\u00fd organismus obsahuje ve sv\u00e9 DNA jedine\u010dnou a cennou genetickou informaci, kter\u00e1 se st\u00e1v\u00e1 jeho „vnit\u0159n\u00edm pr\u016fvodcem“. Proto, aby \u010dlov\u011bk rostl a dosp\u011bl, dodr\u017euje sv\u016fj vlastn\u00ed rytmus, kter\u00fd je zalo\u017een na principu \u017eivota: „interakce organism\u016f s prost\u0159ed\u00edm prob\u00edh\u00e1 zevnit\u0159 ven“; Humberto Maturana naz\u00fdv\u00e1 tuto neust\u00e1lou aktivitu mezi organismem a prost\u0159ed\u00edm „struktur\u00e1ln\u00ed spojkou“. Tento zp\u016fsob byt\u00ed se zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno rovn\u00e1 „b\u00fdt aktivn\u00ed“. U lid\u00ed se r\u016fst projevuje intenzivn\u00ed hrou – spont\u00e1nn\u00ed a autonomn\u00ed \u010dinnost\u00ed – kter\u00e1 jim umo\u017e\u0148uje pochopit, jak fyzick\u00fd sv\u011bt p\u0159irozen\u011b funguje.<\/p>\n

Pro optim\u00e1ln\u00ed zr\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9 bytosti tedy ano nebo ano, ano:<\/p>\n